Kde domov můj?

Básnířka, prozaička a novinářka Svatava Antošová se narodila v Teplicích 3. června 1957. Vystudovala gymnázium a Střední knihovnickou školu, prošla řadou manuálních i intelektuálních profesí (mj. v magazínu Cosmopolitan a ve smaltovně nádobí), naposledy pracovala v městské knihovně Teplice. Od roku 2005 je ve svobodném povolání, žije v Teplicích. Knižně vyslo mimo jiné: Říkají mi poezie,1987, Ta ženská musí být opilá, 1990, Tórana, 1994, Kalendář šestého smyslu, 1996, Dáma a švihadlo, 2004, Nordickou blondýnu jsem nikdy nelízala, 2005, Ještě mě nezabíjej!, 2005.

Autorka se narodila v Murcii (Španělsko) v roce 1969. Její literární aktivita začínala téměř v dětství psáním básní. Později psala také krátké povídky. V roce 1994 dostala literární cenu "Manuel Siurot" v Huelvě za povídku Sueńo de invierno (Zimní sen). Její sbírka básní z mládí A través de los senderos infinitos (Po nekonečných cestách ) byla vyznamenána v roce 1995 v literarní soutěži poezie "Ciudad de Miranda" v Burgos. V roce 2004 obdržela další literární ocenění v Murcii za sbírku básní Desconcierto para peregrinos (Disharmonie pro poutníky). Překládá také do španělštiny současné české autory. Přeložila sbírku básní Blues Vaclava Hraběte (Blues, Bassarai Ediciones, Vitoria, 2003), román Temná láska od Alexandry Berkové (Amor tenebroso, Bassarai Ediciones, Vitoria, 2004). Přistí rok vyjde výbor básní Violy Fischerové a take připravuje jeden román Michala Viewegha.

Benedikt Dyrlich (1950) je synem lidového řezbáře Jakuba Dyrlicha. Po biskupském předsemináři, nejdříve studoval filozofii a teologii, potom divadelní vědu v Lipsku. Pracoval jako dramaturg, byl poslancem saského sněmu, poté se stal šéfredaktorem deníku Serbske Nowiny. Jako předseda Svazu lužickosrbských umělců je dlouholetým organizátorem mezinárodního Svátku lužickosrbské poezie. Píše lyriku, krátkou prózu, publicistiku, překládá.

Vydal šest sbírek: Zelene hubki (1975), Třeće wóčko (1978), Nocakowanje (1980), W paslach (1986), Wotmach womory (1997) a Stysk wyska (2006). Méně píše i německy. Na samém počátku jde spíše o rozveršované myšlenky, podoba je prozaická, tvar má pramálo znaků poezie. Zůstává jen hra (s) myšlenkami a básnický subjekt. Postupně je propracováván tvar, ale poezie stále stojí na obsahu. V předposlední sbírce se se svými předcházejícími zkušenostmi z literárního pole bez hranic stal národním básníkem. Sbírka Wotmach womory pesimisticky nahlíží na popřevratové dění (tato sbírka vyšla ještě před oživením národního života v roce 2000). Tvoří jednolitý celek politicky orientovaných básní. K aktuálnosti napomáhají drobné citáty. Nejnovější sbírka sebraných básní posledních deseti let Stysk wyska už svým názvem (Wysk a stysk, název sbírky Jakuba Barta Ćišinského, 1905) asociuje silnější spojení s nejlepší tradicí lužickosrbské literatury. Toto sepětí ale nesmíme rozumět jako příslušnost k lidové škole, Dyrlich se stává po roce 1990 autorem národním, avšak je to literatura umělá. Po stránce tvaru a podoby se mnoho nemění, výrazná je básnická zkratka. Na některých formulacích posledních dvou sbírek je vidět vliv novinářské práce, Dyrlich se v básni neostýchá použít výrazy jako přepytowanska jatba (vyšetřovací vazba, Na mjezach, Wysk styska, str. 21).

Hudebník Vojtěch Fabián se narodil v roce 1949 ve Vlčanech u Nových Zámků jako nejstarší syn romské spisovatelky a básnířky Tery Fabiánové. Nyní žije se svou rodinou v Praze. Hraje na několik hudebních nástrojů a vystupoval s hudební skupinou Trival. Verše píše v romštině i v češtině a mnohé z nich původně složil jako texty ke svým písním. Jeho verše vyšly ve sborníku romské poezie Romské písně / Romane giľa (1979). Kromě hudebního a literárního nadání má i výtvarný talent. Koncem šedesátých let byl nejpopulárnějším zpěvákem a kytaristou mezi romskou mládeží. V jeho jazyce se se lze setkat s prvky "maďarského" romského dialektu, které zdědil po své matce.

Vojta Fabián i jeho texty nepostrádají smysl pro humor. Podělíme se s Vámi o jednu veselou historku z jednoho jeho vystoupení, i když v ní zazní vulgární slovo. V květnu 2003 Vojta Fabián hrál své písně na prezentaci nové grafické podoby sborníku Romano džaniben. Byla tam také doc. Milena Hübschmannová se studenty romistiky. V příjemné atmosféře večera vysvětlovala studentům některé zajímavosti romštiny, které zazněly ve Fabiánových písních. Po jedné z písní odcitovala jakousi větu, která v písni zazněla, a ptala se studentů, zda tomu rozuměli. Zavládlo hrobové mlčení. Docentka Hübschmannová váhavě řekla: "My jsme se to vlastně ještě neučili. Ale nevím, jestli vám to tady můžu říct..." A vypadala poněkud rozpačitě. Do toho se s úsměvem vmísil Vojta Fabián: "A já jim to klidně řeknu. Zpívalo se tam 'Nežer tolik, aby ses neposral!'".

Básnířka Viola Fischerová (narozena 18. října 1935 v Brně) studovala polštinu a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně, studium dokončila na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1961 pracovala v Československém rozhlase, nejprve v redakci humoru a satiry, později v literární redakci. V roce 1968 odešla do exilu. Žila v Basileji, kde pracovala jako asistentka režie v Basel Theater, po roce 1970 vystřídala různé profese (soukromá učitelka jazyků, podomní prodavačka patentních hrnců, garderobiérka ad.). V letech 1972-1977 absolvovala na Basilejské univerzitě germanistiku a historii. Od roku 1985 žila v Mnichově, kde spolupracovala s Rádiem Svobodná Evropa. Od roku 1994 žije v Praze.

Přichází z Dungannon, County Tyrone, Severní Irsko. Hraje na tradiční irský hudební nástroj od svých deseti let a je i talentovaným a všestranným hudebníkem. Mezi jeho nástroje patři píšťala, klasická a národní flétna a kytara.Má trvalý zájem o tradiční písně.

Je třikrát vítězem vše-irské soutěže na Uilleann Piper a na dudy vyučuje v obnoveném Armagh Pipers Klub. Jeho hru je možno vidět i v televizních přenosech z festivalů.

Básník a publicista Petr Hruška se narodil 7. června 1964 v Ostravě. Vystudoval český jazyk, literaturu a literární vědu na Ostravské univerzitě. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky v Brně, zároveň na brněnské Masarykově universitě vyučuje českou literaturu. Je členem redakční rady literárního měsíčníku Host.

Žije v Ostravě. Knižně vyšlo mimo jiné: Obývací nepokoje, 1995, Měsíce, 1998, Vždycky se ty dveře zavíraly, 2002, Zelený svetr, 2004

Orsolya Karafiáth (Budapešť, 1976), poetka, publicistka. Vystudovala knihovní obor a estonštinu, pak maďarštinu na univerzitě ELTE. Organizuje literární akce. Její kritiky, recenze a rozhovory můžeme pravidelně číst v různých časopisech, jako Könyvhét, Litera.hu, Magyar Könyvgyűjtő a Elle. Je zpěvačkou Elektrik Bugi Kommando. Dosud vydala dvě básnické sbírky: Lotte Lenka titkos élete (Tajný život Lenya Lotte, 1999) a Cafe X (2004).

Jane Kirwan se narodila v Anglii irským rodičům. Nyní žije v Praze. Pro svojí druhou sbírku básní byla odměněna v roce 2002 cenou spisovatelů.

Básník, prozaik, esejista a překladatel Petr Král se narodil 4. září 1941 v Praze. Vystudoval dramaturgii na pražské FAMU, poté pracoval jako redaktor v nakladatelství Orbis, kde řídil edici Film a tvůrci. V roce 1968 emigroval do Francie, kde pracoval jako pomocník v galerii, fotolaborant, lektor, také jako tlumočník, překladatel, scénárista, recenzent atd. V roce 1984 pobýval v kanadském Québecu. V letech 1990-1991 byl kulturním radou československého velvyslanectví v Paříži. Překládá z francouzštiny i do francouzštiny, především moderní českou poezii; je autorem řady básnických antologií. Od dubna 2006 žije trvale v Praze.

Patrik Linhart (1973, Duchcov), básník, prozaik, publicista, výtvarný umělec. Žije v Teplicích-Šanově a v Duchcově. Knižně vydal: Čítanka český Jazyk (pod pseudonymem Pavel Jazyk, próza, Velarium, České Budějovice 1998), Měsíční povídky/Opárno (próza, Votobia, Olomouc 2003).

Je básník a muzikant žijící v Belfastu, autor řady sbírek poezie, překládané často jeho kolegy jako jsou Ciaran Carson, Medbh Mc Guckian, Gabriel Rosenstock, Frank Sewell, a Pearse Hutchinson. Umělecká rada Severního Irska mu udělila již třikrát svoji cenu, získal radu prestižních ocenění zejména pro dvojjazyčná čtení/performance které jsou vskutku odvážnou směsí muziky, poezie a dramatu.

V současné době pracuje v oddělení radia BBC v Belfastu, kde píše a presentuje programy o irštině a literatuře.

Se narodila v Rumunsku v roce 1940. Básnířka, editorka a filosofka. Vysoce produktivní a vysoce oceňovaná básnířka. Politicky aktivní a otevřená. Od své první sbírky v roce 1961 následovalo ještě devět dalších za něž byla odměněna řadou cen včetně Ceny poezie od Rumunského svazu spisovatelů. Edituje literární měsíčník Viata Romaneasca.

Tomáš Míka (1959), básník, prozaik a překladatel. Debutoval sbírkou básní Nucený výsek (Argo, 2003). Publikuje časopisecky (Tvar, Salón Práva, Intelektuál). Překládá z angličtiny (James Hogg, John Bunyan, Samuel Beckett a další). Na podzim roku 2004 vyhrál pražské kolo Slam Poetry organizované nakladatelstvím Petrov. V září 2005 mu vyšla kniha povídek Und (Argo). Žije v Praze.

PhDr. Vladimír Olah se narodil 22.5. 1947 ve Stopkově (okr.Svidník) na vychodním Slovensku. Dětství prožil romské osadě. Měl vždy rád poezii i prózu, účastnil se různych recitačních soutěží. Studoval střední hornickou školu v Banské Štiavnici, nakonec maturaoval na střední vojenské škole. Při službě vojaka z povolání absolvoval dálkové Filozofickou fakultu Univerzity P.J.Šafaříka v oboru výchovy a vzdělávání dospělých. Ze zdravotních důvodů vojenskou službu opustil.

Nýní žije svou rodinou v Praze, kde vedle účasti na různých kulturné společenských aktivitách (Helsinský výbor, Nadace Tolerance, komise Ekumenické rady církví pro evangelizaci a pastoraci Romů) založil „Matici romskou! = romské křesťanské a vzdělávací sdružení, jehož je předsedou. Je spoluautorem překladu výňatků z bible, publikovných v knížce „O Del vakerel ke peskere čhave“ – „Bůh mluví ke svým dětem“- Dálkově studuje teologii. Je filozofem, pedagogem – a především věřícím křesťanem.

Je izraelským básníkem, překladatelem a editorem. Publikoval již sedm knížek poesie, řada jeho sbírek byla vydaná v anglických překladech. Jeho básně je možno najít v mnoha magazínech poezie a antologiích ve více než 25 jazycích.

Byl u zrodu a vývoje “Helicon Poetry school” a je vydavatelem jejího časopisu a celé řady knih poezie. Je organizátorem "the Sha'ar Festival" pro novou hebrejskou a arabskou poezii. Je rovněž koordinátorem hnutí „Básnici pro mír“, projekt sponzorovaný OSN.

Spisovatel a povídkář narodil se v La Serene Chile v 1965. Bydli na trvalo v Praze od roku 1988. Jeho příspěvky se objevili a různých časopisech jako jsou Artes y Letras v El Mercurio nebo La Nueva Republica v Chile nebo v Archipielago v Mexiku. Zakládal Café Bar a Galerii La Casa Blu v roce 1996 a současně ji řídí. Jeho prvotina Stěhování a jiné po(c)hyby vyšla loni v naklad. Mlada fronta a letos na konci října mu vyjde druha kniha: La Casa Blu, historky jihoamerického podsvětí. Staví se proti současnému nakladatelskému průmyslu a literatuře jako konzumnímu masovému zboží, žádá autory aby se vraceli k čtenářům formou přímého kontaktu.

Tímea Pénzes (1976) je maďarská autorka žijící v Praze. Vystudovala univerzitu v Budapešti. Vlastní tvorbu a překlady vydává v maďarských vydavatelstvích v Bratislavě a v Budapešti. Získala tvůrčí stipendia v Maďarsku, Německu a Polsku. Po mnoha antologiích vydala doteď čtyři knihy: básnickou sbírku, román, povídky a umělecký cestopis. Překládá z češtiny do maďarštiny (například Broučci od J.Karafiáta) a ze slovenštiny, taky do maďarštiny překládá současnou německou prózu. Nyní pracuje na své páté knize. Je zahraniční dopisovatelkou i-serveru litera.hu, kde publikuje články o současné české literatuře.

Denisa Mirena Pişcu patří mezi nejzajímavější básníky mladé rumunské generace. Narodila se v srpnu 1980, později vystudovala Bukurešťskou univerzitu na fakultě rumunštiny a angličtiny. Pracuje jako editorka, překladatelka a novinářka. Její práce byla oceněna řadou cen a je zahrnovaná do četných antologii. Její první sbírka básní nazvaná „Hebce a mechanicky“ byla vydaná nakladatelstvím Vinea, Bukurest 2003. Byla členkou organizačního týmu „Knihovna poezie“ a literárních akcí na fakultě dopisů bukurešťské university.

Se narodil v Dublinu v roce 1968. Vydal ctyři sbírky básní “The 'O'o'a'a' Bird” (navrženou na” the Forward Prize 1995) a “Privacy “(1999) a “Fuselage“ (2002) a “ Waves and Trees” 2006.

Je profesorem na Karlově universitě, překladatelem české poesie a původním editorem časopisu”Metre”. Se svojí ženou Terezou Límanovou mají syny Finbar a Manus.

Igor Smirnov (1944), žije v Moskvě. Absolvoval Vysokou uměleckou školu. Od 1970 pracuje jako grafík, ilustrátor a karikaturista. Účastní se národních a mezinárodních soutěží karikatury a získal ocenění na více než 40 význáčných mezinárodních festivalech.

Robert Şerban se narodil v Turnu Severin ,Rumunsko,v roce 1970. Je spisovatel, novinář a producent televizního programu „ Páté kolo“. Je rovněž řiditelem nakladatelství Brumar. Debutoval sbírkou poezie „Of course, I'm Overreacting“ s oceněním rumunského Svazu spisovatelů v roce 1994 a poté následovaly sbírky veršů „Odyssex“,“Pepper on the Tongue“, sbírky rozhovorů a mnoho dalších. Jeho články a básně můžeme najít v mnoha kulturních magazínech Rumunska.

Jedna z nejvýraznějších básnířek mladší generace Marie Šťastná se narodila ve Valašském Meziříčí v roce 1981. Na Ostravské universitě vystudovala dějiny umění a dějiny kultury. V současnosti žije v Ostravě a živí se výrobou ručních šperků. Vydala dvě sbírky poezie: Jarním pokrytcům (1999) a Krajina s Ofélií (2003); za tu druhou dostala v roce 2004 Cenu Jiřího Ortena. Její nová sbírka Akty vyjde na podzim v pražském nakladatelství Protis.

Básník, prozaik a literární a filmový kritik Jan Štolba se narodil v roce 1957 v Praze. Necelý rok studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, po nedokončeném studiu pracoval jako skladník, ošetřovatel, sanitář, opisovač not, topič, listonoš, učitel ve zvláštní škole a hlídač. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů (Krásné nové stroje, Jazzfonický orchestr, Polydor Jazz Quartet ad.) Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii.

Vynikající ruská básnířka se narodila v roce 1946 a žije nyní v Brně. Je aktivním členem mistních kulturních aktivit a její sbírka poezie „Zrcadleni“ byla publikovaná v roce 2003 s překladem Taťány Kuxové.

Uljana Wolf (nar.1979) uveřejnila loni v nakladatelství Kookbooks svou první básnickou sbírku „kochanie ich habe brot gekauft“. Letos obdržela za tuto knihu Cenu Petera Huchela. Společně s Violou Fischerovou je pak nositelkou Drážďanské ceny lyriky za rok 2006.

Uljana Wolf bude číst v němčině, její básně v češtině přednese překladatelka Věra Koubová.

Další informace o autorce najdete na: www.goethe.de/praha