Dana Ema Hrušková, nar. 1968

Narodila se v Hořicích v Podkrkonoší, vyrůstala ve velké rodině olašských a slovenských Romů, manželstvím jejich rodičů se propojily dva světy různých romských kultur. Dana ovládá oba dialekty romského jazyka, více používá slovenskou romštinu, tvrdí, že je to jazyk její matky.

Vystudovala střední ekonomickou školu, v roce 1987 maturovala.

Od roku 1993 – 2007 podnikala společně se svým manželem ve společné firmě.

Po rozvodu začala pracovat ve státní sociální sféře. V současné době pracuje jako terénní sociální pracovnice na Úřadu městské části Praha 9 a lokální konzultantka v Agentuře pro sociální začleňování.

Tvrdí o sobě:

” Neumím žít normální život, jsem průserářka od mládí, vidím věci jinak, než jak je vidí ostatní” , říká o sobě  Dana Hrušková.

” Mým životním mottem je ” Laskavost je víc než inteligence. ”

Dalším mým oblíbeným mottem je ” Čím horší to je, tím víc mě to baví.”

K psaní povídek mne přivedla moje sestra. Píšu nejčastěji o lásce, o rozchodech, o domácím násilí, píšu prostě o ženském světě a srdci. Další žánr, kterému se věnuji, je doslova o mých snech. Říkám jim “snové povídky”. Píšu ihned po ránu o tom, co se mi zdálo a někdy je to fakt zajímavý… Mistr Freud by se divil. V mé profesi sociální pracovnice je nutný nadhled a jistá tolerance ke slabostem lidí, který se odráží v mých povídkách. “