Babylon Ely: Narodil jsem se v roce 1985. Ve třech letech mě v noci strašil ďábel, ale taky jsem byl pokřtěný. Od šesti do čtrnácti let jsem vyrůstal na faře, zpíval nábožné písně a spal. V kostele, jako u moře. V osmi jsem chtěl být Michael Jackson, v devíti být jako sv. František, mít stigmata mluvit se zvířaty a plkat štěstím. A v deseti být Whitney Houston.

S parukou a líčidly na mě indiáni a kovbojové na dětském bále trochu zahlíželi. Nechápal jsem to. Ve dvanácti jsem boural a byl mimo. Ve čtrnácti jsem potkal kytaru, zkoušel brečet jako Kurt Cobain, zpívat jako Lindsay Cooper a klít jako Arthur Rimbaud.

A to je vše. To jsem já. Zmatení smyslů a řeči. Babylon Ely.

Babylon Ely: I was born in 1985. At age three I was haunted by the devil at night, but I was also christened. Between six and fourteen I grew up in a rectory singing religious songs and sleeping. In church, just like by the sea. At eight I wanted to be Michael Jackson, at nine St Francis, have stigmata, talk with animals and cry with happiness. At ten I wanted to be Whitney Houston. When I turned up at a fancy dress party in a wig and makeup, all the Indians and cowboys gave me strange looks. I didn’t understand why. At twelve I had an accident and was out of it. At fourteen I met the guitar. I tried to cry like Curt Cobain, sing like Lindsay Cooper and swear like Arthur Rimbaud. That’s me. Confusion of senses and speech. Babylon Ely.