Poetové, básníci a příznivci poezie dlouho netrpělivě čekali, jaké téma vyhlásí Společnost poezie pro tento rok a konečně se v létě dozvěděli -18. ročník festivalu Den poezie s tématem Žádný člověk není ostrov byl inspirován verši anglického renesančního básníka Johna Donnea, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu…”.
A tak spousta „psavců“ v celé republice se jala přemýšlet a psala básně na uvedené téma, aby je v listopadu ve dnech 13. – 27. listopadu 2016 představila veřejnosti na různých literárních večerech, setkáních v knihovnách, divadlech, muzeích, výstavách atd.

I Literární klub Petra Bezruče Frýdek-Místek se připojil, členové nezaháleli a svými verši přispěli k sestavení literárního pásma, které bylo uvedeno ve čtvrtek 24. listopadu 2016 v hudebním oddělení místecké knihovny a v pátek 25. 11. 2016 v Knihovně a Muzeu v Šenově. Obě tyto akce měly něco do sebe. V Místku proběhla za moderování členky literárního klubu Nely Chamrádové, kdy spolu se třemi literárními kolegy představili básně své na dané téma a dalších členů klubu. Kouzlo poetičnosti bylo podtrženo jemnou hrou na kytaru a zpěvem interpretky Markéty Žvakové.

V Šenově si vzala na starost průběh večera ředitelka knihovny a literátka Simona Slavíková, která ke spolupráci přizvala nejen členy literárního klubu, ale i žákyně místní ZUŠ. Básně na dané téma četli opět členové literárního klubu, neobvykle byly též prezentovány verše Petra Bezruče v podání Slavíkové a podbarvovány hudbou v interpretaci žákyň ZUŠ. Tento zajímavý scénář se hostům v sále šenovského muzea moc líbil.

Den poezie byl spojen s křtem dvou knih a s výstavou zajímavých obrazů Milana Pastrňáka.
„Den poezie je jistě příležitostí, jak se literáti našeho klubu mohou prezentovat na veřejnosti. Letošní zajímavé téma jistě přimělo mnohé zúčastněné přemýšlet o své existenci na této zemi, mohli si uvědomit, že nikdy v žádné situaci nejsme sami, máme kolem sebe blízké a známé, nejsme na pustém ostrově,“ zapřemýšlela o smysluplnosti letošního Dne poezie literátka Taťána Prokešová.

18. ročník Dne poezie je za námi, skončil, ale jaksi pomyslně otevřel bránu adventního času, který jaksi rychle po roce přispěchal. Asi proto, abychom všichni trochu zvolnili své pracovní tempo, rychlost žití a uvědomili si blízkost svých bližních a přátel. Prožijme jej tedy v pohodě, za znění koled a vnitřního štěstí.

Dajana Zápalková

V pondělí 14. listopadu 2016 se v Polanově síni Knihovny m. Plzně uskutečnila beseda s herci Divadla J. K. Tyla v Plzni – Pavlem Pavlovským a Monikou Švábovou, kteří za svůj život ztvárnili celou řadu shakespearovských rolí. Poslechnout si v jejich podání úryvky z Hamleta, Othella či Shakespearovy Sonety byl skutečný zážitek. Besedy se zúčastnili studenti 5. a 6. ročníku Církevního gymnázia Plzeň. Jedním z témat povídání byly také překlady Shakespearova díla a jejich porovnání, které je bezesporu velmi zajímavé. Zmíněna byla rovněž nová řada knih označených Shakespeare 400, v níž vycházejí romány předních světových autorů, kteří adaptují Shakespearovy hry do současnosti, tedy do 3. tisíciletí.

Petra Pekárková

Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p.o.
B. Smetany 13

V úterý 22. listopadu proběhlo v Polanově síni Knihovny m. Plzně autorské čtení s básnířkou Ester Fischerovou, která přijela do Plzně představit svou sbírku básní Ale co kdyby. Podvečerní čtení a povídání s mladou básnířkou bylo komorní a uvolněné, mělo příjemnou atmosféru „čaje o páté“.

Petra Pekárková
Ústřední knihovna pro děti a mládež
Knihovna města Plzně, p.o.
B. Smetany 13

Místo konání: Gymnázium, Ostrava-Hrabůvka, Fr. Hajdy 34 – Ostrava

Žádný člověk není ostrov aneb Na prknech Heligonky

Video a další fotografie jsou na stránkách, odkud byl článek převzat: http://www.ghrabuvka.cz/zadny-clovek-neni-ostrov-aneb-na-prknech-heligonky

Den poezie – celorepubliková akce, do níž se již třetím rokem zapojuje i naše gymnázium. Vymyslet pestrá vystoupení na jednotné téma – letos jím byl citát ze slavné básně Johna Donna Žádný člověk není ostrov – oslovit studenty, vytvořit básně, písně, divadelní představení, vše nacvičit a následně předvést veřejnosti. Letos se nám dostalo té cti předvést svůj program v Nohavicově Heligonce. Výzva to byla veliká, ostudu jsme si trhnout nechtěli, a tak se psalo, rýmovalo, co nám síly stačily. Navíc vstupenky zmizely skoro dříve, než se objevily a na spoustu zájemců se ani nedostalo. Další důvod předvést to nejlepší, co v nás je.

A pak to přišlo. Poslední odpolední zkouška přímo na pódiu Heligonky, boj s mikrofony, dráty, příchody na scénu, rekvizitami i s vlastní nervozitou. Když ale odbila pátá hodina, sál byl naplněn do posledního místečka a kapitán našeho pomyslného letadla oznámil, že právě vzlétáme směr ostrov zvaný Člověk, všechny nedostatky jako by mávnutím kouzelného proutku zmizely a jedna povedená scénka střídala druhou. A nebylo toho málo.

Průvodkyně naším pořadem, letušky Ivona Szturcová a Leona Sabolová, dělaly vše pro to, aby v letadle panoval klid a dobrá nálada, staraly se o bezpečnost a pohodlí letu.

K tomu přispěly samozřejmě také jednotlivá vystoupení. Vše odstartovala píseň kapely Kryštof, následovala procítěná recitace dialogu Lišky s Malým princem o tom, zda je dobré být sám, nebo je veselejší někoho si ochočit. O střetu básníků z ostrova poezie s těmi prokletými, na ostrov nevpuštěnými, a lidmi nespokojenými se svým údělem nám odehrál hru ve verších dramatický kroužek.

O tom, že k našim akcím nezavírají dveře ani naši absolventi, svědčí recitace Katky Špundové, která ač již úspěšně odmaturovala, na naše kulturní vystoupení se ráda vrací. A protože jsme Ostraváci, nemohla chybět ani píseň ostravského písničkáře Mendoše, která nás zavedla do Muzikantského nebe. A z Muzikantského nebe do ostrého souboje dvou sourozenců, naštěstí jen virtuálního. I o tom totiž dokážou napsat krásný příběh naši studenti.

A přestože říct o někom, že je jako stín, nezní moc pozitivně, v případě našeho stínového divadla to neplatilo. Sondou do studentského života i života na Madeiře se bavili se všichni v sále.

Pestrobarevnými kostýmy pak stíny vystřídaly naše dvě letušky, které zpestřily let dynamickou pantomimou. A atmosféra a nálady se rychle střídaly. Do smutečního tónu nás dostaly Charlieho vzpomínky z knihy Ten, kdo stojí v koutě. Tak jako poezie má tisíc tváří, měl totiž tisíc tváří i náš večer.

Přispělo k tomu mimo jiné i pásmo básní a písní na téma Ostrov v podání studentů kvarty. A nic nemohlo být víc překvapivé než pozvat na poetický večer Nádražní hajzlbábu, i ta zde však sehrála nepostradatelnou roli a se svým úkolem se poprala znamenitě. Sál se opět bavil. A do rozjásaného davu je nejlepší vpustit tóny trubky a dát si nějaké to blues, nejlépe na počest V. Majakovského.

A protože závěr nesmí být hořký, dali jsme si karamelku. Vlastně Karamelku, neb se jednalo o závěrečnou píseň našeho večera.

Letušky nás sice nedopravily na ostrov jménem Člověk, neb žádný člověk není ostrov, ale byly nám celým večerem příjemnými průvodkyněmi a nejeden divák jistě vyslyšel jejich výzvu k neuzavírání se do sebe ani před poezií a být spolu s dalšími lidmi velkou pevninou.

Poděkování za toto vše pak patří všem účinkujícím, kterých bylo tolik, že jejich jména by ztrojnásobila rozsah tohoto článku. Najdete je ale všechny na fotkách z akce buď zde, nebo na fb školy. A pak také členům předmětové komise českého jazyka, kteří se studenty vystoupení připravili, Jarkovi Nohavicovi, který nám tuhle možnost dal, a všem divákům za atmosféru a nadšení ze všech vystoupení. Děkujeme a těšíme se na další ročník Dne poezie.

autorka článku: Mgr. Michaela Böhmová

Kde: Zasedací síň CČSH, Vítkova 13, Praha 8, Praha 180 00

(článek jsme převzali se svolením: http://www.dialognaceste.cz/1735-den-poezie-v-karline-19-11-2016.html)

Bez dialogu jsem jen sám se sebou, upadlý v trudný monolog

Celostátní festival české a mezinárodní poezie Den poezie je pořádán od roku 1999 na památku narození Karla Hynka Máchy (16.11.1810). Téma 18. ročníku  Žádný člověk není ostrov bylo inspirováno verši anglického renesančního básníka Johna Donna, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu…”. Literární matiné, které pod názvem „Bez dialogu jsem jen sám se sebou, upadlý v trudný monolog“ připravily členky literárního klubu Dialog na cestě v zasedací síni Církve československé husitské v Karlíně v sobotu 19. 11.2016, bylo příspěvkem k celostátnímu festivalu. Prostor pro prezentaci autorské tvorby byl dán členům i příznivcům Pražského klubu spisovatelů. První částí programu provázely RNDr. Markéta Hlasivcová a Květa Salmonová, které také průběžně přijímaly registraci k vystupování v pořadu. Ve druhém bloku převzaly moderátorské žezlo PhDr. Olga Nytrová a PhDr. Františka Vrbenská.

 Matiné zahájil hudební úvod dvojice Violy Jíchové a jejího otce, kteří zazpívali a na kytary zahráli písničku o přátelství z Violiny autorské dílny.

 Ke vzpomínce na Johna Donna  byla přečtena ústřední báseň nejprve v anglickém originále Ivanem Čumíčkem a Mgr. Milan Špale, který přečetl českou verzi veršů, připomněl i přímou souvislost s názvem románu Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana.

 „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe; každý je kus nějakého kontinentu, část nějaké pevniny; jestliže moře spláchne hroudu, je Evropa menší, jako by to byl nějaký mys, jako by to byl statek tvých přátel nebo tvůj: smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“

 Na někdejší členku literárního klubu Dialog na cestě Jindřišku Kubáčovou zavzpomínala několika autorčinými básněmi Květa Salmonová. Poetickou pochodeň po ní převzal Jaroslav Schnerch, který vybral k poctě Karla Hynka Máchy svoji báseň Muž v hořící plástvi ze stejnojmenné sbírky. K nejstarším účastnicím matiné patřila čtyřiadevadesátiletá Helena Pechlátová-Novotná. S vitalitou sobě vlastní, kterou by jí mohl leckdo z mladých závidět, zarecitovala básně ze své sbírky Výběr z poezie, například Duše v rajské zahradě, Cestou k soutoku, Úvaha o dnešku, Vyznání a další.

 Na památku narození Karla Hynka Máchy se i letos sešli 16. listopadu básníci a spisovatelé u pomníku na Petříně ke vzpomínce na velikána českého romantismu. Antonína Šíchu okouzlila recitace sonetů v podání jedné z účastnic oslavy natolik, že nemohl odolat a v Karlíně přednesl Máchův sonet Lovecká. Před krátkou přestávkou podtrhl komorní atmosféru Mgr. Milan Špale hrou na klavír.

 Matiné pokračovalo recitací básnířky, která také ráda fotografuje a kreslí, Ivany Hänslové. Ze své sbírky Kalibrace podzimu zarecitovala například básně Autodafé…, Den pro dvě černý kočky, Kalibrace podzimu nebo Anatomie jara. Poté dostala slovo Viola Jíchová. Viola píše básně a také texty k písním, které skládá s otcem a společně je v pořadu se svými kytarami zahráli a zazpívali. Přečetla básně Struny, Začátek, Dejte  jim srdce, Domov, Zhojené rány, Protiproud, Tisíckrát láska, Nekončím, Tunel bez tmy.  Na její vystoupení navázal Ing. Čestmír Holeček básněmi ze sbírky Markéty Hlasivcové Rubín v plášti noci, například básní Rychlejší než světlo. Zita Malaníková má cit pro jazyky, zejména slovanské. V první části Dne poezie přečetla své zatím nevydané básně z připravované sbírky Uprostřed duhy, které byly vybrány pro Mezinárodní literární česko-ruský kongres Slovanské tradice, pořádaný v Klementinu 9. listopadu 2016 a koncipovány ke vzpomínce na pronásledované básníky a básnířky. Verše recitovala nejprve v ruštině a poté přidala přednes jejich českého překladu. Obojí z vlastní autorské dílny. Své básně četla také v druhé části programu, takže se k její tvorbě ještě vrátíme. Ing. Marek Šlechta je muzikant, známý svými spirituály a působením v souboru Geshem, jehož byl vedoucím, básník, pedagog, pedagogický teoretik a také lektor na téma lidských práv, antisemitismu a holocaustu. Je koordinátorem Mezinárodního dne míru, organizátorem pietních happeningů Pamatuj. Básně Ing. Marka Šlechty Nesmělost, My o sebe doma brkáme (obě z nevydané sbírky Zasuté vzpomínky), Samba Pa Ti (z nevydané sbírky Živo běží, utíká), Giordano z Brna, Nikdo neumí kouřit tak krásně jako Jane Fondová (obě z nevydané sbírky To není fér, Holofauste) přečetl Mgr. Milan Špale. Svoji tvorbu pak přišla představit Martina Koubová. Zarecitovala například básně Oni, Město ve městě…, Jsi výletní loď…, Píšu ti dopis, … Pravda je divadlo. Paní Olga Schmidtová je známou herečkou i recitátorkou a kromě toho se sama věnovala psaní. Z básní, které si pro Den poezie v Karlíně připravila, zarecitovala básně Jaroslava Seiferta. Také ona je ve svých devadesáti letech plná vitality a stále rozdává radost ze života, takže její vystoupení sklidilo velký ohlas. Výtvarnice, scénografka a  básnířka Eliška Peroutková napsala mimo jiné scénář k literárně-hudebnímu pořadu Je libo hašlerku s písněmi Karla Hašlera. Její půvabné ilustrace zdobí knížky autorů Markéty Hlasivcové, Věry Ludíkové, Mileny Hercíkové, Zdeňka Peroutky. Spolupracovala jako výtvarnice s Dialogem na cestě, především v letech 2004-7 a vznikla tu i kresba Náš úžasný literární klub, inspirovaná čtveřicí tehdejších členů. Na poetický den do Karlína přišla s kolegyní výtvarnicí Vlastou Polívkovou, která rovněž v Dialogu na cestě dlouhá léta působí a spolupracuje, např. je autorkou obálek knih, které tu autorsky nebo redakčně vznikaly. Eliška Peroutková přečetla básničky pro děti z pohádky Zlatý vlásek – Honza, Jako sova moudrá být a Kejklíř a samostatnou básničku  Beruška sedmitečná.  RNDr. Markéta Hlasivcová je dlouholetou členkou literárního klubu Dialog na cestě, navíc zde působí také jako zástupkyně PhDr. Olgy Nytrové, která klub vede. Na matiné si připravila výběr ze své básnické sbírky Otevři poutníkům: např. básně Rytířské klání, Zimní království, ze sbírky Rubín v plášti noci přečetla Divoké sny za úplňku a ze své nejnovější, letos vydané knížky Jeho láska stačí, recitovala báseň Stranou od zástupu. Květa Salmonová, rovněž dlouholetá členka klubu Dialog na cestě, zakončila první část karlínského matiné přednesem svých básní ze sbírky Hledání tváře Dary, Loupežník, Růže a Souboj.

 Druhý blok poetického programu moderovaly PhDr. Olga Nytrová a PhDr. Františka Vrbenská. PhDr. Olga Nytrová je předsedkyní pražské pobočky Obce spisovatelů a vedoucí literárního klubu Dialog na cestě. Pokračování matiné otevřela úvahou o poslání a působení poezie. „Slavný výtvarník arménského původu Marc Chagall prohlásil, že malířství, tak jako poezie, se podílí na božském. Toto tvrzení jsem si uvědomovala před časem ve Švýcarsku, když jsem vnímala Chagallovy nádherné vznášející se postavy na vitrážích jednoho z curyšských kostelů. Ponořila jsem se do výtvarného poselství a cítila meditační náboj, jakousi zvláštní „vznosnost“. Obdobný dojem ve mně odjakživa vyvolává poezie. Ona se podílí na tom, že se moje duše náhle vznáší. Při jejím čtení prožívám přesah, cítím záblesky síly slova. Uvědomuji si, že je tu přítomen potenciál katarze, metafory ve verších obsahují tajemství. Úžasná umělecká disciplína poezie slovo zvláštním až magickým způsobem očišťuje, prosvěcuje. Ctí totiž jeho vertikálu, směřování vzhůru“.

 PhDr. Františka Vrbenská se zaměřila na osobnost, která inspirovala letošní ročník festivalu, na postavu Johna Donna (asi 1571 – 1631), a  na jeho tvorbě dokládala, že silné a pravdivé poselství je aktuální a oslovuje čtenáře i po staletích. John Donne výrazně ovlivnil Ernesta Hemingwaye a román Komu zvoní hrana se k jeho odkazu přímo hlásí. Jako katolík konvertoval Donne k protestantismu, na jezuitské vzdělání navázal studiem v Oxfordu a Cambridge. Zamiloval se do mladičké Anne Morové, se kterou se proti vůli jejího otce oženil. Byl za to krátce vězněn ve Fleetské věznici, ale později se s tchánem usmířil a dokonce získal manželčino věno. Stal se poslancem, stýkal se s králem Jakubem I., později byl kaplanem krále Karla I. Působil jako anglikánský kněz, získal doktorát teologie, měl pověst vynikajícího kazatele. Jeho spisy byly zavrhovány katolickou církví (psal i protikatolické polemiky) a oblíbeny veřejností,  získaly si uznání na královském dvoře i u krále. PhDr. Olga Nytrová připomněla etický rozměr poezie a přesah v osudu Jana Zahradníčka. Jeho rod byl rodem sedláků. V dětství spadl ze seníku a těžce si poškodil páteř. Z tělocviku byl osvobozen pro tělesnou vadu. Na jednom místě ve svých dopisech píše J. Zahradníček o odpykání devíti let ve vězení toto „ – Byl to život svého druhu a patří ke mně, k mému osudu, jako tolik jiných zkušeností, známostí a vztahů.“ Soudce, který ho nespravedlivě odsoudil, spáchal v roce 1968 sebevraždu.

  Matiné pak pokračovalo autorskou četbou přítomných poetů. Ivan Fontana (Ing. Mojmír Soukup, CSc.) přečetl báseň Čtverák pod Petřínem z letos vydané stejnojmenné sbírky. Po něm opět dostala slovo Zita Malaníková. Recitovala básně ze sbírek Hledání modrého květu, Putování za oázou a z nové tvorby Naděje je úhelný kámen, Kousek cesty s Tebou, Zlaté tajemství. K výrazným osobnostem současné střední básnické generace patří Mgr. Radana Šatánková, DiS. Pro matiné v Karlíně si vybrala básně ze své sbírky Medúza (například báseň Vyznání, kterou věnovala poezii). Z rukopisu Dedikace recitovala biblický akrostich, jenž je zvoláním jména krále: Davide, dále báseň Mysli na moře. A protože se v poslední době věnuje básničkám a říkánkám pro děti, nezaváhala podstoupit zkoušku ohebnosti svého jazyka vlastní říkánkou Pře. Práci s dětmi se věnuje stále více a logopedická cvičení ji inspirují k hravým říkánkám, které se snadno zapamatují, ale těžko interpretují. A o to jde, protože se tak děti mohou zbavit vrozených vad řeči i špatných návyků výslovnosti. Další recitovaná báseň Žeň žen má hlubší historii, byla totiž napsaná ke stejnojmennému literárnímu pořadu, který se konal již podruhé, den před karlínským matiné dne 18.11.2016 pod názvem Žeň žen podruhé. Svoji tvorbu tu představily PhDr. Olga Nytrová, RNDr. Markéta Hlasivcová, Květa Salmonová, Mgr. Radana Šatánková, DiS. Básně PhDr. Františky Vrbenské byly přítomny v přednesu PhDr. Olgy Nytrové, hudební doprovod Ing. Jiřího Šámala na hang drum a hra na klarinet Jiřího Pešauta vytvořily neopakovatelné variace podtrhující intelektuální charakter večera. Vzácným hostem karlínského poetického matiné byl prof. PhDr. Jozef Leikert, PhD. Litt. D., básník, autor literatury faktu, vysokoškolský pedagog, děkan fakulty masmédií Paneurópské vysoké školy, někdejší tiskový mluvčí prezidenta Schustera, předseda Asociace organizací spisovatelů Slovenska a předseda Klubu spisovatelů literatury faktu na Slovensku. Je autorem sbírek Potichu, Odstrihnuté zvony, Pokosená hlina, Šepot krokov, Nahá tvár,  Pominuteľnosť, Dotyky duše, Večnosť koreňov, Naboso, Dojdlaň, Zláskavenie I. Zláskavenie II. Poslední vydaná sbírka Pavučina bytia / The Cobweb of Being  vyšla ve Slovenském centru PEN a autor v ní ve verších vede dialog se sebou, se světem, s Bohem. V Karlíně přečetl Jozef Leikert své básně ze sbírek Dotyky duše, Šepot krokov a Pominuteľnosť, v češtině vyšla tato sbírka v překladu Jany Štroblové. Jeho knihy byly vydány ve čtrnácti zemích. Matiné autorských recitací zakončil Antonín Šícha (František Lomec) četbou svých básní ze sbírek Magnetická rezonance, Inkoustový mrak a Rámy a obrazy. Tečku za poetickým pořadem udělala Františka Vrbenská, která vybrala a přečetla úryvky básní Johna Donna Hymnus Bohu Otci a Kanonizace.

„Těm, kterým zítra bude zvonit hrana,

lékařské spisy zanechám; buď dána

všem bláznům sbírka úloh z mravnosti;

bronzové medaile ať pohostí

hladové; všem, co do ciziny jdou,

odkážu angličtinu svou.

Vždyť jsi mne, lásko, naučila,

když často jsi svou přízeň uštědřila

mým mladším sokům, že mi štědrost není milá.“

(z tvorby Johna Donna přeložil Zdeněk Hron).

Zaznamenala: Mgr. Zuzana Havelková

Ve středu 23. listopadu se ve vinném sklípku kavárny Bílej Kocouř na Pernštýnském náměstí v Pardubicích uskutečnila akce NA ČEPU DNES: Poezie. Večer byl realizován v rámci celorepublikového programu Den poezie 2016.

Poetický večer zahájili Aleš Misař z Nymburka a Jakub Šťastný. Po krátké přestávce následovali redaktoři časopisu Partonyma: Lukáš Vavrečka, Aneta Plšková a Přemysl Krejčík. Ladislav Slezák, Vojta Weisbauer a Vilém Kubáč pak program uzavřeli.

Tématem letošního festivalu se stalo motto Žádný člověk není ostrov. Co to znamená: otevřenost, provázanost, propojenost, solidarita, vzájemnost, mezilidské vztahy – antagonicky ale i samota, izolovanost, opuštění.

Ale jak už to tak bývá, jakékoli vymezení je zároveň omezením. My jsme se rozhodli na společné téma reagovat velice volně. Každý vystupující autor přednesl v úvodu svého výstupu jednu tematickou báseň – ať už svou, nebo od oblíbeného autora. Poté již prezentoval svou tvorbu dle vlastního výběru.

Asi nejosobitěji na zadané téma reagoval Jakub Šťastný originální básní:

Tak člověk není prý ostrov
asi nejsem tu teď sám
všichni prokrastinujem večerem
vaše oči mě vidí
vaše uši mě slyší
a já si nepředstavuji
že říkám slova do zdi

Já nejsem jen nová tvář z davu
člověk vedle vás neprdí
nárazový šukačce u tebe v posteli
se nezdaj sny
a já nevidím jen řadu těl
jež se nějak tváří
ale nic necítí

 a vztahy prý existují
a přece
Zuzi
témata jsou na hovno.

Jakub Šťastný

Autor článku: (za organizátory) Zuzana Martínková

V pondělí 14. listopadu 2016 se u nás v Základní škole profesora Josefa Brože ve Vlachově Březí uskutečnilo tradiční setkání básníků v galerii BOMBA.

Každoročně, a je to již 14 let, se  v období první třídní schůzky pořádá u nás Den poezie, což je nesoutěžní představení básníků, žáků současných i minulých, ale i přizvaných hostů, kteří jsou s poezií úzce spjati. Ač je toto setkání nesoutěžní, tak vítězi jsou všichni, kteří jsou natolik odvážní, že předstoupí před všechny své spolužáky a hosty a přednesou svou vlastnoručně napsanou nebo od jiných autorů vybranou báseň.

V letošním ročníku, tak jako v ročnících předešlých byly přednášeny především básně vlastní tvorby a celkem se na pódiu objevilo kolem 40 básníků! Patronem celé akce jsou Mgr. Jan Horák, její zakladatel a dlouholetý „tahoun“ a Mgr. Jindřiška Koubová, která od pana ředitele přebrala pomyslnou štafetu nad jejím pořadatelstvím. Letošní ročník měl jedno společné téma “žádný  člověk není ostrov“. Pořádání Dne poezie není v České republice zcela obvyklá věc, nezapojuje se do ní mnoho škol, měst a kulturních středisek a již proto jsme na naše pořadatelství právem hrdi a již nyní můžeme říct: “Těšíme se na Den poezie 2017“.

Autor: Mgr. Michal Novotný , ředitel školy

Anna Brikciusová: Nocí prošel den
Johann Sebastian Bach (1685 – 1750): 5. Suita c-moll pro violoncello sólo, BWV 1011
Irena Kosíková: Vidět hvězdy pro sólové violoncello (2016) – premiéra

MARIE JIRÁSKOVÁ – úvod
ANNA BRIKCIUSOVÁ – violoncello, recitace

Básnické čtení DEN POEZIE & NOCÍ PROŠEL DEN, z nové sbírky básní Anny Brikciusové, za violoncellového doprovodu autorky, se konalo ve středu 16. listopadu 2016, od 16:00 hodin, ve Štefánikově hvězdárně Petřín (Strahovská 205, Praha 1) o Festivalu Brikcius, v rámci 18. ročníku festivalu Den poezie a 206. výročí narození básníka Karla Hynka Máchy (1810 – 1836).

Během večera, který zahájila Marie Jirásková, byla uvedena premiéra skladby Vidět hvězdy pro sólové violoncello (2016) skladatelky a varhanice Ireny Kosíkové.

více na http://festival.brikcius.com

foto: Alina Bogdana Mihai

Je krásný podzimní den. Míříme z Prahy k Františkovým Lázním na obnovený 19. ročník Literárního festivalu Františkovy Lázně, který připravil i řadu pořadů pro festival Den poezie. Cesta z Prahy trvá necelé tři hodiny a již večerní město nás vítá doslova lázeňsky – prameny vod tryskají z nebe, rychle se ubytujeme a běžíme do Divadla Boženy Němcové na slavnostní zakončení 19.ročníku LFL (dále www.literarnifrantiskovylazne.cz), kde nás již vítá objetím hlavní organizátorka festivalu, Alenka Vávrová. Českoněmecké čtení spisovatelů Rainera Königa a Josefa Formánka doprovází německo-česká multižánrová kapela z Mnichova TITUS. Čestnými hosty večera jsou  hosté Vladimír Páral a s kytarou jako obvykle spjat, básník Jiří Dědeček. Pořadem velmi pěkně provází spoluorganizátorka LFL, Olga Kupec a moderátor Petr Jančařík.

« ‹ z 2 › »

Po tomto velmi vydařeném večeru nás čeká naprosto nevídaná literární událost – o den později vyráží Happeningový vlak literátů a muzikantů  z Chebu ku Františkovým Lázním. Na zdejším nádraží Alenka Vávrová vesele moderuje přednes poezie, na který přichází mezi mnohými i spisovatel Vladimír Páral, patron celé výpravy. Nechybí ani symbol festivalu Dne poezie, Karel Hynek Mácha se svou chotí. Sotva přijede vlak z Chebu, vystupuje mezi z něj i letitá organizátorka chebských kulturních akcí, Marie Mudrová. Vlakem míříme až do německého městečka Hof, kde se společně se starostou Františkových Lázní Janem Kuchařem a s vedoucím odboru kultury knihovny v Hofu panem Peterem Nurmbergerem účastníme prohlídky zdejší knihovny v Hofu. Lázeňský déšť neustává, ale nevadí. Vlak se opět rozjíždí a vesele uhání nazpátek. Ve vlaku zpívá Jiří Dědeček s kytarou, Zbyňka Šolcová s harfou, DUO Many + Honza alias  SAXOFON  + VALCHA, v neposlední řadě kytarové Duo Good Time přidává na pohodové atmosféře. Lidé si připravili pro ostatní drobné dárečky, Alenka Vávrová moderuje různá literární vystoupení.

Klobouk dolů před takovým organizátorským výkonem, děkujeme a těšíme se za rok zas!

« ‹ z 3 › »

(Martin Zborník)

Realizace celonárodního projektu Den poezie 2016 s podtitulem Básníci dětem proběhla v týdnu od 21.11.2016 v 5 mateřských školách v Prachaticích, v základní škole a v městské knihovně pro speciální školu. Cílem bylo přiblížit kreativní formou současnou dětskou poezii našim nejmenším. Tohoto úkolu se výborně zhostily žákyně 2. a 3. ročníků oborů předškolní a mimoškolní pedagogika i pedagogické lyceum. Ty se tak v rámci své pedagogické praxe za vydatné podpory svých vyučující věnovaly v pásmu poezie, pohybových, hudebních i pracovních činností dětem od 2,5 do 6,5 let a aktivně je také do každé z činností zapojily. Originálním způsobem ztvárnily např. básně autorů Daniely Fischerové a Radka Malého, ale i celé řady dalších. Dramaticky zpracované básně byly doprovázeny hrou na kytaru, klavír, případně doplněny netradičními rekvizitami.

Radost žákyň z dobře odvedené „práce“ byla patrná na první pohled a odměnou za velkou snahu při přípravě celého pásma jim bylo nejen pozitivní hodnocení všech dětí, ale také zkušených učitelek navštívených škol.

„Většina lidí považuje podzim za pochmurné období, proto jsme se my – žáci 2.B – rozhodli, že ukážeme dětem ze speciální školy kladnou stránku tohoto ročního období. Byli jsme nadšení, když se nám naskytla možnost zúčastnit se 22. listopadu Dnu poezie v městské knihovně. Připravili jsme pro žáky krátké pásmo plné různorodých aktivit, které podle úsměvů na tvářích všechny nadchly. A když říkáme všechny, tak nemyslíme jen žáky ze speciální školy, ale také nás…“ vyjádřila své pocity Lucie Poláková.

Letošní, trochu odlišné pojetí Dne poezie bylo snad organizačně poněkud náročnější, ale jak mnohokrát zaznělo, přineslo radost a potěšení.

Za realizační tým Mgr. Jana Pavlíčková

« ‹ z 2 › »

Kdy a kde: 20.11.2016 Café Lajka, U Akademie 11, 170 00 Praha 7

Čtení arabské mírové poezie uspořádalo 20.listopadu Multikulturní centrum
Praha v rámci Dne poezie 2016. V rámci komponovaného večera zazněly básně
iráckých, syrských a palestinských autorů (Abd az-Zahra Zakí, Fu´ád
Muhammad Fu´ad, Júsuf Bú Jahjá, Ašraf Fajjád, Mahmúd Darwíš), které ve
většině případů dosud nebyly přeloženy do češtiny. Na překladech se
podíleli studenti magisterského studia arabistiky na FF UK a básně samotné
byly předneseny profesionálním hercem a zároveň rodilými mluvčími. Po
přednesu básní následovala přednáška syrského uprchlíka Georgese Yaku na
téma: „Žena v současné moderní syrské poezii.“ Akce, kterou navštívilo
zhruba 35 diváků, byla zároveň beneficí, výtěžek z dobrovolného vstupného
byl věnován na podporu projektů Lékařů bez hranic.

Zuzana Schreiberová
MULTIKULTURNÍ CENTRUM PRAHA, o.s.

Ve středu 16.11.2016 v podvečerních hodinách, zahájila paní starostka města Buštěhradu, Ing. Arch. Daniela Javorčeková ve společenských prostorách buštěhradského zámku, slavnostní večer. Přišly na něj děti ze školní družiny při ZŠ Oty Pavla, rodiče, hosté a další veřejnost. V jeho rámci proběhl hodinový programu s hudbou, verši, písničkami a především výbornou náladou. Na jevišti se uskutečnil v pořadí již šestý křest knihy básní, kterou si děti samy napsaly. Knihu dětem pokřtil ředitel ZUŠ Buštěhrad, pan Bohumír Bednář.

Malým a nadějným tvůrcům (tentokrát 27 žáků) přišli zahrát jejich vrstevníci i starší žáci z hudebních oborů ZUŠ Buštěhrad v doprovodu svých pedagogů.

Recitaci autorských básní proložil svým zpěvem soubor Duha. Na kytaru děti doprovázel učitel ZUŠ Buštěhrad, pan Petr Štěpán.

Festival české a mezinárodní poezie se koná v těchto dnech po celé republice. Naše děti jsou jediné, které se s touto aktivitou zapojují do umělecké činnosti, která tříbí vkus, přináší emoce, krásu mateřského jazyka, rozšiřuje obzory. Úžasnou atmosféru vytvořili malým poetům všichni pedagogové ZUŠ Buštěhrad a taktéž rodiče, co své děti doprovodili. V průběhu šesti let se autorské tvorby zúčastnilo 198 dětí a jejich snažení podpořilo 55 rodičů, 28 seniorů a dalších osob. Nezbývá, než vyjádřit poděkování paní starostce za propůjčení sálu a vyjádřit naději, že poezie z dětských hlaviček nevymizí.

Anna Holeyšovská, vedoucí vychovatelka
Autorské fotografie: Monika Žitníková

V letošním roce v termínu 13. – 27. 11. 2016 se koná již 18. ročník Mezinárodního festivalu poezie. Již po šesté se k tomuto festivalu připojují i děti naší školní družiny a klubu. Nejinak tomu bylo právě i dnes 16. 11. 2016. Tématem letošního ročníku festivalu Den poezie je heslo: „Žádný člověk není ostrov“. Inspirace vzešla z veršů anglického renesančního básníka Johna Donnea, které napsal roku 1624: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe. Každý je kus nějakého kontinentu…“

Scházíme se po skončení vyučování a po obědě ve druhém oddělení školní družiny, kde na nás čeká další celodružinové akce. Dnes je to festival Dne poezie. Paní vychovatelky si pro nás připravily zábavné soutěžní odpoledne. Po krátkém úvodním slově se dostáváme k samotné soutěži. Ta bude rozdělena na dvě části. Soutěžit budou opět skupiny, tak jak jsou rozděleny v odděleních, abychom do soutěže mohli vtáhnout i naše malé prvňáčky. A tak jako vždy nastane neúprosný boj mezi jednotlivými skupinami. A než opravdu začneme, někteří naši kamarádi nám zarecitovali verše. Pak dostal slovo dramatický kroužek, který pracuje pod vedením paní Jany Novákové. Ta s dětmi nacvičila a zdramatizovala veršovanou pohádku o kůzlátkách. Dětem se pohádka velice povedla a nám divákům se velmi líbila. A nyní již přistupujeme k samotné soutěži. Každá skupina postupně vysílá do soutěže čtyřčlenné družstvo, které formou štafety má co nejrychleji donést zprávu a napsat ji. Tato zpráva byly verše o ufonech. Báseň sčítá 7 slok a tak byla rozstříhaná na jednotlivé sloky. Těchto sedm slok jsme měli co nejdříve formou štafety nadiktovat poslednímu členovi, který zapisoval. Užili jsme si mnoho legrace a velkou zábavu. Víte, jaký je problém si zapamatovat jednu řádečku z básně a poslat ji dál? Tomu byste ani nevěřili. Ale nám se to opravdu zdařilo. A jaké byly výsledky? Na prvním místě se umístila skupina první, na druhém místě skupina druhá, třetí skončila skupina třetí a na posledním čtvrtém místě skupina čtvrtá. Současně při štafetovém závodě ostatní nesoutěžící, než na ně došla řada, měli za úkol společně složit verše. Verše, které by nám říkaly, že člověk není sám na ostrově, že má kolem sebe kamarády, rodinu, rodiče atd. V závěru jsme si verše přečetli a pak opět vyhodnotili. A jaké byly výsledky v této části soutěže? První místo získala čtvrtá skupina, druhé místo třetí skupina, třetí místo obsadila první skupina a na poslední čtvrté příčce skončila druhá skupina. Všichni soutěžící obdrželi sladkou odměnu. A jak se nám dnešní odpoledne líbilo? Všichni svorně tvrdí, že velmi.

Školní družina a klub Beroun – Závodí, Komenského 249 Květa Hrbáčková, vedoucí vychovatelka

autor článku: Martin Zborník

V pondělí 14. 11. 2016 se od knihovny pohnul průvod s rozsvícenými lampiónky směrem k parčíku U chovatelů. Navzdory mrazu se nás sešlo 50 a v parčíku na nás čekali další nadšenci, takže celkem si akce užilo cca 65 lidí. Přes město nám naštěstí dělali doprovod dva příslušníci Městské policie, takže jsme prošli hladce všemi ulicemi i náměstím a nikomu se nic nestalo.

V parčíku U chovatelů už na nás čekala kapela SAM, která hrála rychlejší písničky, takže jsme všichni do rytmu podupávali a zima nám nebyla. Společně jsme recitovali pohybovou „Říkačku“ od Radka Malého ze sbírky Moře slané vody, ale také navštěvovali ostrovy. Na Holubím ostrově se dělaly samé holubičky, na Paňácovém ostrově všichni skákali jako hadrový panák, na Dřepícím ostrově se nedřepělo, ale naopak se cvičilo – samé dřepy. Na Hadím ostrově se všichni vlnili jako hadi a na Mávacím ostrově všichni vesele mávali. Žádný člověk není ostrov, John Donne měl pravdu. Společně jsme tvořili kontinent dobré nálady a příjemné atmosféry. Teploměr sice klesl na -6oC, ale malí i velcí opékali buřtíky, hřáli se u ohýnku, koukali na obrovský měsíc, povídali si a zpívali.

Muzikanti hráli o sto šest a bylo na nich vidět, jak hrají s radostí a nadšením, ačkoliv měli ruce celé zmrzlé a každou chvilku museli ladit nástroje. Díky kluci!

Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany

V útulném Winetikvariátě na Žižkově, kde sídlí antikvariát Kačur, se v nedělní podvečer sešla nejen řada básníků. První polovina večera patřila oslavenci, jemuž je festival Den poezie každoročně věnován, Karlu Hynku Máchovi. Celou řadu zajímavostí o putování Karla Hynka Máchy jsme se dozvěděli od spisovatelky Martiny Bittnerové. Martina nás provedla historií Žižkova a pečlivě seznámila s podrobnostmi, které se vázali k této dnes již pražské čtvrti a k básníkově putování zdejšími místy.

Následovala přestávka, po které se svou poezií vystoupili Radana Šatánková, Aaen Jan Kratochvíl, Jiří Kačur, Petula Heinriche, Jarmila Hannah Čermáková, Martin Zborník a Antonín Šícha. Nechyběla ani ukázka ze slavného románu Davos Jirky Kačura!:-)

Hudební blok patřil cikánské a energické hudbě v podání kapely Gorodky (Jirka Kyncla a Michala Gololobova).  Venku byl mráz a před půlnocí teprve večer pozvolna končil.

autor článku: Martin Zborník

Siluety čtenářů poezie a básníků jsou rozmístěné po celé knihovně. Členky klubu Literární prádelna napsaly své oblíbené básně do svých obkreslených postav, domalovaly si obličeje a svá dílka vystavily na sítích na dětském oddělení knihovny. Tak vznikly siluety čtenářů.

Siluety básníků naopak vítají čtenáře už na schodišti před vstupem do knihovny, provázejí je prostorem šatních skříněk a poezii nabízejí i na dveřích do studovny a dále v prostoru knihovny.
Čtenáři mají možnost se zastavit a seznámit se nebo si připomenout verše Václava Hraběte, Karla Kryla, ale také Charlese Baudelaira, Jaroslava Seiferta, Karla Hlaváčka a dalších.

Festivalové dny v naší knihovně opravdu přitahují pozornost k poezii všemi způsoby.

Alena Budková
Městská knihovna Sedlčany