Zdena Bratršovská (*1951) studovala krátce historii a sociologii na Filozofické fakultě UJEP a během normalizace se živila jako topička, správcová a archivářka. Od roku 1990 působila v několika kulturních výborech (v Nadaci literárního fondu, v PEN klubu, v Obci spisovatelů) a příležitostně se věnuje režii.

František Hrdlička pracoval jako vychovatel a redaktor, studoval Lékařskou fakultu UK a režii a dramaturgii na DAMU, kterou absolvoval v roce 1968. Působil v několika pražských divadlech (mj. v Divadle Na zábradlí při premiérách her Václava Havla a Milana Kundery), v rozhlase a ve Viole. V roce 1969 založil experimentální komunitu Bílé divadlo, jehož členkou byla také Z. Bratršovská. Od roku 1995 působí jako vysokoškolský pedagog (VOŠP, Fakulta humanitních studií, Pedagogická fakulta, Literární akademie).

Dílo této autorské dvojice čítá přes dvacet knižních titulů. Svou literární dráhu zahájili románem Sebranci (vyšel zprvu jako samizdat, později v dalších vydáních), v němž se stylizovaně odrážejí jejich zážitky z Bílého divadla. O tomto unikátním antropologickém projektu, o jeho náročné metodice a historii pojednali v knižním dokumentu Zpráva o Bílém divadle. Své kratší texty shrnuli např. v povídkových souborech Samé milé pitvorky a Renáta nad hlavou a atmosféru normalizačního období zobrazili v románu Báječný hotel Rezeda. Ve sborníku Jak chutná nezávislost zachytili výpovědi 33 českých intelektuálů, kteří si nikdy nezadali s předchozím režimem. Jejich poslední esejistický výbor Soumrak utopií označili recenzenti za „antropologii všedního dne“. K vydání připravují autobiograficky laděné vyprávění O kočkách a lidech, v němž vzpomínají i na některé osobnosti z veřejného a kulturního života.

Jejich příběhy se odehrávají nejen v současnosti, ale také ve snových a mýtických krajinách a často uplatňují prvky humoru a grotesky. Rozhlas odvysílal šest původních her (vyšly rovněž knižně) a desítky úvah a dramatizací. Dále mají na svém kontě divadelní hru, televizní dokumenty (cyklus Lapidárium), písňové texty a překlady z ruštiny a z němčiny.

Z. Bratršovská vydala mimoto samostatně pět básnických sbírek (Džbán bez ucha, Chůdy po předcích, poéma Netopýr v podkroví aj.) a F. Hrdlička příručku o základech tvůrčího psaní (Průvodce po literárním řemesle). Oba jsou členy Českého centra Mezinárodního PEN klubu a získali několik domácích i zahraničních ocenění.

Foto: Jitka Scoffin
Převzato z: http://www.rozhlas.cz/minutovehry/autori/_zprava/bratrsovska-zdena-1951–1262687