Natálie Paterová: narozena v malém městě na českopolských hranicích. Je bohemistka a pesimistka. Má ráda poezii Emily Dickinson a oranžovou barvu, to druhé je prý příznakem pomatení mysli. Říká věci narovinu, a proto nemá mnoho přátel. Je vdaná a věří v lásku na první pohled. Vydala debut Uvnitř kosti duha (Protimluv 2012), publikovala časopisecky (Weles, Protimluv, Tvar, Psí víno, Lžička v šuplíku, aj.). Získala několik literárních ocenění. Je zastoupena v básnické antologii Briketa (Větrné mlýny, 2014), dále v almanachu Pulz Vyšehradskej štvorky (2012), či ve sborníku mladých křesťanských autorů Hledání (2014). Její verše byly přeloženy do polštiny (antalogie Przewodnik po zaminowanym terenie, 2016) a němčiny, z polštiny též příležitostně překládá. V příštím roce vyjde její druhá sbírka s názvem Co když v nakladatelství Protimluv, a rovněž bilingvní sbírka Ohne Option v německém nakladatelství Hochroth.